Na 26.2. připadá první postní neděle

Na 26.2.2023 připadá první postní neděle - do Velikonoc nám tak zbývá přesně 6 týdnů. V tento den ženy nosívaly tmavý šat, podle kterého se neděli říká černá. Od tohoto dne býval konec radovánkám, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách, čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku.

Jedním ze zvyků hospodyň bylo péct preclíky, které rozvěsily v zahradě. Dětem se řeklo, že je to dárek od lišky. Kdo preclík našel a snědl, toho celý rok neměly bolet zuby.

Víte, proč se drží půst?

Postní období je časem přípravy na největší křesťanské svátky: Velikonoce. Člověk by se měl zdržet jídla i alkoholu, součástí půstu jsou často také almužny a dobré skutky. Měli bychom být pozornější a citlivější k ostatním lidem v okolí. Půst navazuje na dobu veselí,  masopustního jídla a pití, je to přechod od rozverného k rozjímání a vnitřnímu klidu.

Během postní doby se obnovuje víra v Boha, člověk by měl pracovat sám na sobě. V této době se také připravují křty, konají se liturgické obřady, člověk naslouchá Božímu slovu a svůj život uzpůsobuje Bohu. Dříve se během půstu jedlo jednou denně, abstinovalo se, nejedlo se maso, ryby, vajíčka a mléčné produkty.

Dnešní postní praxe je mírnější, za dny přísného půstu se považuje Popeleční středa a Velký pátek, kdy je dovoleno jíst jedno velké a dvě menší jídla. Dále pak jsou součástí půstu dny bez masa, což jsou všechny pátky během roku.

Období velikonočního půstu připadá na poslední zimní a první jarní týdny. Během půstu většinou začíná jaro a i ateisté toto období často vnímají jako dobu jarní očisty a detoxu. Je ale nutno poznamenat, že velikonoční půst rozhodně není dieta a ani není takto tradičně vnímán.

Půst vrcholí tzv. velikonočním triduem: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. A končí na Neděli Zmrtvýchstání.