Souhlas s cookies přináší výhody plného využití vašeho webu
.jpeg)
.jpg)
Lepší pozice na trhu práce, vyšší platové ohodnocení, větší kompetence pro spolupráci v mezinárodním prostředí a pozitivní přístup ke členství Česka v EU. To je výčet části dopadů, které mají na život zahraniční výjezdy v rámci Erasmu+ a dalších mezinárodních vzdělávacích programů. Například studenti a studentky, kteří se zahraničního výjezdu účastní už během střední školy, si v průměru vydělají až o 12 procent více. Vyplývá to z výzkumu, který vznikl ve spolupráci Domu zahraniční spolupráce (DZS) s agenturou STEM/MARK.
Erasmus+ je jedním z programů EU, který umožňuje mezinárodní výjezdy nejen pro studenty vysokých škol, ale také pro učně, učitele, dobrovolníky nebo vedoucí mládeže a amatérských sportovních organizací. Vznikl v roce 1987 a v Česku začal fungovat v roce 1998. Programů souvisejících s mezinárodním vzděláváním je ale celá řada, jako například AKTION Česká Republika – Rakousko, Barrandův stipendijní program a další.
DZS zmíněné programy mezinárodního vzdělávání spravuje a zároveň sleduje jejich dopady na život českých občanů, kteří se do nich v průběhu let zapojili. Za období 1998 až 2022 šlo o celkem 378 941 lidí, za rok 2022 jich vyjelo 29 264. V rámci rozsáhlého výzkumu, který proběhl pod taktovkou agentury STEM/MARK, se v DZS zaměřili na to, jaké jsou reálné a dlouhodobé dopady účasti na zahraničním výjezdu. Ptali se přitom lidí ve věku 18 až 35 let alespoň se středním vzděláním.
Třetinu vzorku tvořili lidé, kteří na Erasmus vyjeli už během střední školy. A z výzkumu vyplývá, že dopad středoškolského výjezdu bývá zásadnější, než je tomu u vysokoškoláků. V případě středních škol totiž vyjíždějí i žákyně a žáci z odborného vzdělávání, včetně učňovských oborů, kteří často nepochází z privilegovaného prostředí. Vliv zahraničních zkušeností je tak v jejich případě mnohem výraznější.
Patrná je tato skutečnost především na výši platů. Průměrný příjem lidí, kteří vyjeli během středoškolského studia, je dokonce až o 12 procent vyšší, než je tomu u lidí, kteří se nezapojili. Pro představu to činí rozdíl 28 tisíc korun měsíčně namísto 25 tisíc korun měsíčně. Průměrný příjem těch, kteří vyjeli během studií na vysoké škole, je pak o 6,45 procenta vyšší než u nezapojených (31 tisíc korun vs. 33 tisíc korun).
Zdroj: cc.cz